S Kokozou o tom, že plnohodnotně zahradničit lze i mezi zdmi panelových sídlišť
Jedna ze zakládajících členek Kokozy Radka Pokorná.
Na prosluněné zahrádce Vidimova je ticho a klid, jen pár nadšených zahradníků s rukama ponořenýma do svých záhonů vzrušeně klábosí o letošní úrodě jahod. Vcházím tam a cítím, že jsem na pravém místě… Ano, tady si opravdu člověk odpočine. Uprostřed zahrádky mě vítá usměvavá žena v květovaných šatech, podává mi ruku a okamžitě nadšeně vypráví, jak to všechno letos krásně roste. Radka Pokorná, jedna z členů týmu městských zahradníků Kokoza nám vypráví, jak jí zakládání komunitních zahrádek a obdělávání městské půdy od základů změnilo život.
Odkud se vzalo vaše nadšení pro zahradničení ve městě?
Holky založily Kokozu před sedmi lety, když přemýšlely, jaké smysluplné zaměstnání by je mohlo uživit. V tu dobu se dozvěděly o právě vyhlášené soutěži Social Impact Award, do které se přihlásily a rovnou vyhrály národní kolo. Tak vznikla první komunitní zahrada KC Zahrada a v rámci toho i mapa komunitních zahrad, která mapuje tyto projekty po celé České republice. A pak už to šlo ráz na ráz.
Spolupracujete tedy s dalšími komunitními zahradami po celých Čechách?
Přesně tak. My osobně máme pouze dvě komunitní zahrádky – KC Zahradu a Zahradu Vidimku na Chodově. Každý rok díky našim zkušenostem můžeme pomoci s otevřením nových zahrad a stejně tak vedeme nejrůznější přednášky, workshopy a další osvětové akce.
V jakých městech jste se mimo Prahu například zapojily?
V poslední době jsme pomáhaly například v Českých Budějovicích a v okolí Prahy a nyní jsme v úzkém kontaktu s projekty v Liberci a Ústí nad Labem, přičemž další spolupráce se rýsují každým dnem.
Na komunitní zahradě Vidímova příroda opravdu vítězí nad městem.
Poradila byste našim čtenářům, jak se stát městským pěstitelem, ať už na komunitních zahrádkách či na vlastním balkonu?
Pokud chcete pouze pěstovat, určitě se podívejte do mapy, kde by se ve vašem okolí našlo nějaké místo. Pokud nemáte chuť komunitní zahrádku zakládat, ideálně poslouží například vnitroblok, který můžete sdílet se sousedy anebo si klidně udělejte zahrádku i ze svého balkonu. V takovém případě ovšem sázejte rostliny podle světové strany, na kterou váš balkon míří. Stejně tak dbejte na dostatečný přísun vody, a to i v době, kdy odjedete například na dovolenou. Velkou otázkou je také nedostatek prostoru a kreativita s jakou s ním dokážete pracovat. Chce to hodně fantazie.
Velký důraz kladete na kompostování. Jakým způsobem se jej snažíte přiblížit obyvatelům měst?
Náš první slogan zněl „kompostování je sexy“. Po čase se ale ukázalo, že pro městského člověka je pojem kompostování těžko uchopitelný, a tak jsme se tento způsob recyklace rozhodly demonstrovat na systému uzavřeného cyklu jídla. Pokud zbytky jídla hodíte do kompostéru, vytvoříte materiál, který vám dopomůže k vypěstování nového, kvalitnějšího jídla. Čím kvalitnější půdu použijete, tím lepší a chutnější plody nakonec sklidíte.
Myslíte si, že se v budoucnu kompostování stane každodenní činností všech obyvatel, nebo zůstane výsadou více uvědomělých?
Věříme, že se kompostování může stát stejnou rutinou jako třídění ostatních odpadů. Zhruba 40 % popelnice zabírá právě organický odpad, který tak nejenže zatěžuje svojí likvidací planetu, ale zároveň by mohl být kompostováním využit mnohem lépe.
Mnoho lidí se ptá, proč by měli kompostovat, když sami nic nepěstují. Městská půda je ovšem stále vyčerpanější a ať už tedy kompost využijete na vlastní záhonky nebo jej dáte ke stromu či květině u vašeho bytu, vždy tím přírodě prospějete. A odpad alespoň neskončí na skládkách či v kompostárnách.
Přátelství a individualitu zde cítíme nejen z všudypříromných záhonků...
... je zde také mnoho prostoru k sousedskému posezení a opečení buřtů.
Ve svých projektech kombinujete ekologickou i sociální rovinu a snažíte se nejen oživit vztahy mezi obyvateli města, ale především do vašich aktivit integrovat lidi s psychickým znevýhodněním. Jak konkrétně je zapojujete?
Víc než padesát procent našich zaměstnanců jsou lidé se zkušeností s duševním onemocněním, u kterých využíváme metodiku zahradní terapie. Skrze manuální práci na zahradě se takto nemocní lidé integrují zpět do společnosti. Tito naši spolupracovníci se účastní většiny realizací, někteří se zapojují i do pořádání a vedení workshopů a tato čistá práce s přírodou jim prospívá, těší je a povzbuzuje.
Podle mě by taková práce velmi prospěla každému s kancelářským zaměstnáním. Každý, kdo se může volně a na čerstvém vzduchu pohrabat holýma rukama v hlíně, je bezesporu o něco svobodnější a šťastnější.
Na jakém projektu v současnosti pracujete nejintenzivněji?
Nejvíce se věnujeme zakládání komunitních záhonů a jejich rozjezdu. Sezona právě začala, a tak je potřeba čas využít. Ale věnujeme se i kompostování – chystáme vermikompostéry do kaváren.
Stejně tak spolupracujeme na novém bistru na Hradčanské, které bude nabízet šťastná kuřata, nákup bylinek a jedlých plevelů k pěstování, které jsou v současné době velkým trendem. No a kontinuálně s tím samozřejmě pracujeme na mnoha dalších projektech – je toho opravdu hodně.
A co spolupráce se Strongbow? Na jakém konceptu je založena a co všechno díky ní mohlo vyrůst a zazelenit se?
Společně jsme proměnily deset vnitrobloků, záhonky máme v Altě, v liberecké Zauhlovačce a na mnoha pražských místech. Nejúžasněji dopadla proměna vnitrobloku Mečislavova, kde to dodnes opravdu žije. Sousedé se o zahradu krásně starají, sami dosazují květiny a pořádají nejrůznější kulturní akce, v zimě tam dokonce udělali provizorní kluziště. Je tam dvacet velkých záhonů, kolem nichž jsme dosázeli deset velkých keřů muchovníků s jedlými plody. Nejvíce se nám líbí, že radost z proměny sdílí všichni sousedé a svoji vděčnost projevují vlastním aktivním zapojením.
Vidíte v komunitních zahrádkách budoucnost?
Určitě! Doba se hodně mění, lidé se chtějí více potkávat a za posledních pět let vidím neuvěřitelný pokrok. Před pěti lety, kdy vznikala první zahrada, projevilo o tuto příležitost zájem osm lidí a dnes již takových zahrad funguje opravdu mnoho, jen letos jich bylo otevřeno 15.
Chtěli byste ještě něco vzkázat budoucím městským zahradníkům?
Ať už chcete vypěstovat zeleninu nebo založit vlastní komunitní zahradu, nenechte se odradit počátečními neúspěchy. Věřte, že to za to opravdu stojí!
Na jaře a přes léto to tu opravdu žije.
Sklízet můžete jak šťavnatý hrášek...
... tak slaďoučké jahůdky.
