Oživování opuštěných míst podle autorů Vnitroblocku

21. 6. 2017

Vnitroblock_strongbow00005.jpg

Jakub Zajíc (vlevo) a Lukáš Žďárský (vpravo)

Kolem nás existuje spousta starých budov, kam lidská noha již desetiletí nevkročila a které by si zasloužily druhou šanci. To si uvědomili Lukáš Žďárský a Jakub Zajíc a jednu takovou starou budovu oživili a udělali z ní Radlickou kulturní sportovnu. Z místa, kde se roky válel prach, se najednou stal prostor pro setkávání lidí. Brzy následovala Kavárna co hledá jméno a Vnitroblock v bývalé výrobní hale v Holešovicích, kde nám prozradili, proč je důležité vracet život opuštěným místům a co je na tom nejvíce baví.

Jak jste se dostali k oživování zapadlých míst? Četl jsem, že chodíte ven sportovat a při tom vždy hledáte nějaké opuštěné prostory.
Lukáš Ždárský: To, že jsme si při běhání začali všímat opuštěných míst, přišlo až po Radlický. I když jsme chodili s otevřenýma očima, tak jsme ty baráky nevnímali jako potenciál k oživení.
Jakub Zajíc: Až Radlická to celé odstartovala. Nejdříve jsme spolu začali sportovat a během toho jsme spolu vedli debatu o tom, co dělat. Nechtělo se nám zůstávat v zaměstnání.

Co vlastně děláte za sport?
Lukáš: 100boj. Jsme takoví universal sportsmen. 100boj je jako desetiboj, ale těch disciplín je tam o něco víc. Dělá se to vlastně během celého roku.
Jakub: Na základě toho jsme se tedy potkávali a pak mi Lukáš zavolal, že pořád chodí kolem jednoho krásnýho baráku do práce a že bychom tam mohli něco vymyslet. Rozuměli jsme tehdy už tomu, jak se provozuje taková tělocvična, a vznikla Radlická kulturní sportovna.

 

vnitroblock201700001.jpg

Celý prostor Vnitroblocku pomalu prorůstá zelení.

 

Váš hlavní koncept pro opuštěné budovy byl tedy zpočátku sport?
Lukáš: Ano. Přemýšleli jsme, jak to uchopit, a vybrali si to, co je nám nejbližší. Chtěli jsme hlavně z toho místa vytlačit maximum pro lidi a to si myslím, že děláme u našich projektů do dneška. Fitko funguje od rána do večera, ale pak je zavřený a nás bavilo zasadit do toho prostoru i nějaký kulturní přesah. Tak jsme se rozhodli to zkombinovat.

Jak se taková kombinace osvědčila? Vnitroblock je vlastně spojením kavárny, obchodu a galerie? Funguje to?
Lukáš: Je to určitě velice zajímavé a má to dobrý marketingový přesah. V praxi se nám ověřilo, že to zároveň je skvěle funkční a z určitého pohledu i nefunkční. Má to omezení, protože nelze dělat nic z toho naplno a občas přijde chvíle, kdy musí něco ustoupit na úkor toho druhého. Zároveň si to ale pomáhá. Do normální galerie někdo jen tak nezabloudí, pokud se vyloženě nezajímá o umění. Tady přijdeš na kafe a během toho si můžeš prohlédnout, co tu je vystaveno.

Co lidi na takové kombinaci baví?
Jakub: Myslím, že je to hlavně prostor sám a celkový jeho koncept. Chodí sem skupina lidí, které baví, že nějaká budova dostane druhou šanci, jiný účel, než za jakým byla původně postavena. Zároveň je dnes trend taková místa vyhledávat a přetvářet.

 

Vnitroblock_strongbow00016.jpg

Vnitřní prostor pojí klidné místo ke každodennímu setkání u kávy s kulturními a tvůrčími akcemi všeho druhu.

 

Co na tom baví vás osobně?
Jakub: Tvořit něco nového a pouštět se po hlavě do nových věcí, kterým zpočátku nerozumíme. Pro nás to jsou výzvy. Většinou se snažíme překonávat nové limity, hledáme koncepty, kterým úplně nerozumíme, případně jde o barák, který má větší rozlohu. Asi bychom nechtěli otevírat stereotypně jednu kavárnu za druhou.

Řídíte se nějakým pravidlem, když hledáte a oživujete nová místa?
Lukáš: Nejdříve objevíme nějaký prostor a pak přemýšlíme, co by nám k tomu místu sedělo za koncept. Samozřejmě máme nějaké nápady, které nás baví a chtěli bychom je zasáhnout, ale vždy budeme spíše hledat, co by k danému místu nejlépe patřilo.

Co je vaší největší výzvou dnes?
Lukáš: Teď máme v šuplíku dvě nové věci. Jde o bazén a polikliniku. Bazén by měl být spíše na osvěžení a takový ten chill u vody. Ne pro lidi, kteří plavou ze strany na stranu, a ne pro děti. V Praze není moc míst, kde by se dalo okoupat, hrála tam kvalitní hudba, do toho se děly nějaké eventy a zároveň by tam byla kvalitní obsluha a služby.
Jakub: U polikliniky to není ani tak o kultuře, spíše o smysluplném využití času. Když musí lidé čekat v čekárně, tak většinou jen sedí na židličce, koukají do země, možná si něco přečtou. Ta čekací doba se ale dá vyřešit i jinak, lidé si mohou v klidu sednout do kavárny a třeba pracovat. Jediný rozdíl je, že kousek jsou dveře do ordinace, kde pak stráví 10–20 minut a jdou zase dál. Jde i o to, že v příjemným prostředí se cítíte lépe, což je zvlášť důležité, pokud musíte k doktorovi.

 

Vnitroblock_strongbow00012.jpg

Kuba s Lukášem si na přírodu potrpí a v drincích se tak objevují lístky vlastnoručně vypěstovaných bylinek.

 

Jak vypadá váš běžný den? Jak to všechno stíháte, máte čas na koníčky nebo odpočinek?
Jakub: Náš pracovní den je velká pestrost. Nebo spíše jen „den“, protože my nemáme úplně rozděleno, co pro nás je, a není práce.
Lukáš: Práce není spánek.
Jakub: Ano. Pokud například jedeme spolu na kolo, tak naše společné téma často sklouzne k pracovním věcem. Máme to spojené, je to náš životní styl.

Venku u vstupu vzniká i nová zahrádka. Je pro vás důležité přinést sem i kus přírody?
Jakub: Samozřejmě, ta zeleň dává prostoru skvělý feeling. Když jsme přivezli dovnitř jednu kytku, najednou to tu celé oživlo. Už dlouho víme, že zeleň je super, na Radlický jsme měli uvnitř strom, ten se nám bohužel nepodařilo udržet, ale do Vnitroblocku jsme si přizvali odborníka, tak by mohlo vše dobře dopadnout. Kdyby se nám do budoucna podařilo i zazelenit střechy, to bylo také super.

Kde čerpáte inspiraci?
Jakub: Kamarádi nám často něco doporučují a my se pak snažíme do těch míst vyjet a čerpat inspiraci přímo na místě. Od té doby, co jsme začali s Radlickou, jsou naše cesty do zahraničí hlavě o tom, že hledáme nějaké zajímavé alternativní prostory, které stojí za to navštívit.

Proč je důležité oživovat opuštěná místa?
Lukáš: Díky tomu můžeme ukázat, že nemusíme staré budovy bourat. Je tu spousta krásných míst, kterým můžeme dát druhou šanci. Rekonstrukce dokonce nestojí ani tolik peněz. Lidé si spíše dokážou představit, co takové oživení staré budovy obnáší, než třeba postavení úplně nové na zelené louce.

 

Vnitroblock_strongbow00010.jpg

Dodnes vypadala zahrádka takto  rekonstrukce již ovšem začala a do konce léta se můžeme těšit na její zelenější verzi.

 

Vnitroblock_strongbow00008.jpg

Přípravy jsou v plném proudu.

 

Vnitroblock_strongbow00014.jpg

Na zasazení už se těší jak keříky máty...

 

Vnitroblock_strongbow00013.jpg

... tak i svěží travnaté koberce.
 

Vnitroblock_strongbow00003.jpg

A možná, že se v příštím roce dočkáme i venkovní obsluhy. :)

Může vás zajímat

Je vám více než 18 let?

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami a pravidly pro ochranu soukromí těchto webových stránek. Tyto webové stránky používají cookies. Více informací naleznete v našich pravidlech pro ochranu soukromí a používání cookies.